Sociální zemědělství

Kalendář akcí

Media

Farma má dbát hodnot kulturní krajiny a životního prostředí

Rozhovor se sociálním farmářem Vojtěchm Veselým ze dne 5. 8. 2017 v Haló novinách

"Na našem Biostatku probíhá něco na pomezí inkluze, pracovní terapie, opouštění své komfortní zóny v bezpečném prostředí, zaměstnanosti a přezaměstnanosti… S podporami, odkud to jen jde a bez kterých to nejde.

Usedlost, kterou vedu, byla vybudována na zelené louce za přispění dobrovolníků, stážistů, wwooferů (příznivců organizace WWOOF; organizaci jde o propojení dobrovolníků a ekologických zemědělců – pozn. aut.), během pracovních terapií příjemců sociální služby žlutického výchovného ústavu, přátel ze sociálních podniků Doupovské hory i karlovarské Armády spásy, členů náboženských komunit včetně těch marginalizovaných, prarodičů dětí týraných svými rodiči… Vystřídalo se tu mnoho příslušníků cílovek sociálně zemědělských programů."

Tuto a další odpovědi v obsáhlém rozhovoru novinářky Moniky Hoření s farmářem Vojtěchem Veselým se dočtete zde.


V německém srpnovém newsletteru o sociálním zemědělství o situaci v Česku

Soziale Landwirtschaft - DaSol, v pravidelném reportu o sociálním zemědělství v Němcecku se píše na několika stranách o mezinárodním semináři soc. zem. konaném v červnu v Praze a v Čihovicích u Týna nad Vltavou.

Na stranách 39-42 v německém newsletteru o sociálním zemědělství je možné se dočíst o konferenci, která proběhla na půdě MZe a v Čihovicích za účasti odborníků z východní i západní Evropy.

Shrnuje také nejdůležitější události a projekty, které se v této oblasti v Německu odehrávají.

Celý oběžník je v příloze.

 

Přílohy k článku
Jméno souboru Popis Velikost
rundbrief-dasol29r.pdf 2496.3 Kb

V Bruntále chtějí řešit problém vysoké nezaměstnanosti vytvářením nových pracovních míst v zemědělství

Krajské listy Moravskoslezského kraje píší o nových pracovních pobídkách jednak v automobilovém průmyslu, jednak v zemědělství. Mělo by tak vzniknout na 50 nových pracovně integračních míst.

Sociální podnik v zemědělství, jak zpravují Krajské listy Moravskoslezského kraje, bude částečně řešit problém vysoké nezaměstnanosti pro lidi s nízkou či žádnou kvalifikací. Zemědělství, v tomto případě především pěstování a zpracovnání rostlinných produktů, může napomoci i lidem, kteří by své pracovní uplatnění jinde hledali jen obtížně. Více v celém článku.   


EntCom na pokračování

Způsob participativní demokracie ve venkovských oblastech pro jejich konstantní zlepšování - to je hlavním cílem mezinárodního projektu EntCom.

“Entrepreneurship and Community cooperatives” (EntCom) projekt Newsletter Nr 3

“Mapování a průzkum”

Mapování a průzkum byly v rámci projektu EntCom výchozím bodem pro identifikaci reálných potřeb v oblastech vzdělávání a seberozvoji mladých lidí ve venkovských oblastech, podnikatelů, stakeholderů (všech zúčastněných stran) na místní i celonárodní úrovni a všech členů rurálních komunit.  I z tohoto důvodu partneři projektu věnovali mnoho energie a času  tvorbě Zprávy o mapování a průzkumu. Zároveň by partneři projektu také rádi šířili  příklady dobré praxe, které již ve venkovských oblastech všech zemí zapojených do projektu existují.  Tyto příklady by měly nabídnout inspiraci pro zdokonalení dovedností a také odpovědět na otázky ohledně aktivizace a formální organizace venkovských komunit, včetně zaměstnatelnosti mladých lidí.

Úvod Zprávy o mapování a průzkumu tvoří výčet klíčových konceptů a definicí, týkajících se “kooperativ” či komunitních kooperativ (např. sociálních družstev) nebo podobných nástrojů a právních rámců, užitečných pro komunity, které se chtějí “sebe-organizovat” a poskytnout řešení pro obecné, veřejné potřeby v různých zemích. Ve střední části této zprávy pak najdeme část nazvanou “Identifikace vzdělávacích potřeb – Výsledky průzkumu“. Tato fáze mapování a průzkumu je zaměřena na identifikaci vzdělávacích potřeb praktickým přístupem, založeným na předložení dotazníků pěti cílovým skupinám v každé partnerské zemi:

 

•  Podnikatelé ve venkovských oblastech

•  Mladí lidé, žijící ve venkovských oblastech

•  Stakeholdeři (zainteresované strany) na místní úrovni

•  Stakeholdeři na národní úrovni

•  Venkovská populace a občané

 

Cílem tohoto dotazníkového šetření bylo především:

Definovat dovednosti, potřebné pro realizaci podnikatelských iniciativ ve venkovských komunitách

•  Identifikovat hlavní potřeby pro místní rozvoj a zaměstnatelnost ve venkovských oblastech

Sběr informací o příležitostech, iniciativách a zájmech aktivních občanů ve venkovských komunitách

 

Průzkum poskytl velké množství informací o vzdělávacích potřebách (obecně existuje velké povědomí o nutnosti zlepšit své dovednosti před zahájením podnikatelského projektu pro komunitu), dále o tématech, která potřebují “zdokonalení“ (jak založit a financovat projekt, inovace, komunikace a marketing, atd.) a také o metodách, které by měly být ve vzdělávání použity (školení metodou “tváří v tvář“ je preferováno a považováno za zásadní oproti metodě e-learningu).

 

Výsledky průzkumu jsou výchozím bodem pro realizaci kombinovaného vzdělávání (prezenční a e-learningovou formou) ve zdokonalování podnikatelských dovedností a kompetencí budoucích podnikatelů a občanů ve venkovských oblastech.

Souhrn výsledků průzkumu a také výběr příkladů dobré praxe se zkušenostmi fungujících komunit jsou k dispozici v “Mapping and Surveying Final Report“ na internetové stránce EntCom: http://www.entcom.eu/deliverables-publications/.

                                                                                                  

 

Tisková zpráva, 28.04.2016

Nadnárodní školení pro facilitátory komunitní spolupráce     

Nadnárodní vzdělávací kurz pro komunitní facilitátory (tedy pomocníky-prostředníky komunitní spolupráce, v České republice pak především ve formě sociálního družstva), se konal jako součást projektu “Entrepreneurship and Community cooperatives (EntCom)”  (Podnikání a komunitní spolupráce) v Selva di Fasano, Itálie, od 1. do 5. února 2016 a zúčastnilo se ho 65 osob ze sedmi evropských zemí (Itálie, Rakousko, Česká Republika, Lotyšsko, Velká Británie, Portugalsko a Turecko). Budoucí facilitátoři by měli být schopni podpořit občany komunit      ve venkovských oblastech v sebeorganizování a sdružování se především do sociálních družstev (případně jiného modelu „kooperativy“), s cílem řešit místní problémy praktickým a „podnikatelským“ způsobem.

Partneři projektu projednávali a finalizovali detaily přípravy a organizace tohoto nadnárodního školení během třetího mezinárodního setkání projektu EntCom v Praze, ve dnech 14. a 15. ledna 2016. Nadnárodní vzdělávací kurz je součástí procesu tvorby Finálního školícího programu, jednoho z hlavních výstupů projektu EntCom

Účastníci kurzu - potenciální budoucí facilitátoři – byli během pěti dnů konfrontováni s několika příklady dobré praxe z komunitních kooperativ z oblasti Apulie a také s řadou dalších organizací, schopných nabídnout užitečné nástroje a metody pro práci s komunitami. V rámci rozmanitých pracovních skupin a případových analýz se účastníci především soustředili na

  • Hodnoty a principy v “kooperativě”, demokratický management v praxi komunitní “kooperativy” (sociálního družstva či jiného modelu komunitní spolupráce)
  • Nástroje, metodologie a praxe pro analýzu potřeb a participativní plánování
  • Identifikaci modelu spolupráce a podnikatelský projekt a práce na jeho udržitelnosti
  • Zapojení stakeholderů – osob s reálnou a politickou mocí, a aktivace networkingu – vzájemného propojování
  • Techniky  “Storytellingu” a  kolektivními  významy, které jsou připisované místům a komunitním zdrojům
  • Mnoho dalších relevantních témat

Katia de Luca, zástupkyně italského partnera projektu představuje některé závěrečné postřehy z těchto sezení:

„Není snadné podporovat komunity v tom, aby se staly „podnikatelskými komunitami“, které by byly schopné identifikovat obecné potřeby i místní problémy a nalézat možná řešení udržitelným způsobem. Je to dlouhý a komplexní proces. Je nutné propojit různé metody a přístupy, poskytnout různorodé znalosti a také aktivovat procesy, které umožní občanům zapojit se již od začátku. My si představujeme facilitátory jako členy komunity, kteří jsou společně s ostatními občany, aktivními propagátory sebe-organizačního procesu uvnitř komunity.  Facilitátoři by měli být schopni aktivovat strategické procesy ohledně financování a rozvoje sociálního družstva (či jiného modelu komunitní spolupráce), jako jsou analýza potřeb, ekonomická a finanční udržitelnost a rozvoj, aktivace a zapojení stakeholderů atd. Také proto partneři projektu EntCoM vyvíjejí tak unikátní vzdělávací program, skládající se z modulů s tak širokou škálou témat.“

V současnosti spolupracují někteří účastníci nadnárodního kurzu pro facilitátory na národním pilotním testování a evaluaci celého školícího programu. Někteří již dokonce i nastartovali velmi zajímavé procesy ve svých původních komunitách. Snaží se pracovat na modelech komunitních „kooperativ“ a ve spolupráci se stakeholdery a místními politiky je přizpůsobit místním souvislostem a inovovat je. Stali se tak spontánními propagátory poslání projektu.

Více informací:  www.entcom.eu, FB, LinkedIn

 

 

 

 

Přílohy k článku
Jméno souboru Popis Velikost
entcom-newsletter2-cz.pdf 319.2 Kb

Návrat sociálního zemědělství do Čech?

Sociální rozměr patřil k venkovské krajině od nepaměti. Posledních deset let vzrůstá i u nás počet farem, které se zabývají integrací lidí se zdravotním či jiným znevýhodněním.

Na informačním portálu Bio-Info vyšel 21. dubna 2016 článek o sociálním zemědělství v Čechách. Koho zajímá obsah, nechť si rozklikne tento odkaz.


Inovativní způsob jak pomáhat lidem v zemědělských či odlehlých oblastech

Tisková zpráva,  10.2.2016

Partneři projektu “Entrepreneurship and Community cooperatives (EntCom)”  (Podnikání a komunitní spolupráce) pracují společně na speciálním školícím programu, určeném pro vzdělávání takzvaných facilitátorů – zprostředkovatelů či pomocníků komunitní spolupráce. Tito komunitní facilitátoři jsou schopni podpořit občany a komunity v zemědělských či odlehlých oblastech v sebeorganizování a sdružování se především do nového druhu obchodního společenství - sociálních družstev. Cílem zakládání těchto sociálních družstev je řešit problémy a odstraňovat překážky na místní úrovni v případě, že to není v moci či zájmu příslušných úřadů. Sociální družstva jsou tak novým nástrojem rozvoje zaměstnanosti, podporují pracovní a sociální integraci znevýhodněných osob a místní rozvoj.  

Moduly, tvořící toto školení zahrnují rozmanité aktivity vedoucí k rozvoji vhodných kompetencí potřebných k praktické realizaci role komunitního facilitátora. Budoucí facilitátoři se vzdělávají v tom, jak pomoci jednotlivcům či skupinám při identifikování jejich problému a přípravě komunitního projektu, při založení “sociálního družstva” nebo využití podobného modelu, ve vlastní realizaci jejich projektu, v rozvoji komunikačních a marketingových technik, v uplatňování efektivního finančního řízení, řízení lidských zdrojů apod.

Mezinárodní školení pro prvních 70 facilitátorů - 10 z každé partnerské země, proběhlo v Itálii, v únoru 2016. Účastníci poskytli zpětnou vazbu, hodnocení a doporučení a tím přispěli k finalizaci školení, hlavního výstupu projektu EntCom. Po dalším testovacím školení na národních úrovních, bude finální kurz k dispozici - také ve formě e-learningu - v druhé polovině roku 2016.

Proč komunitní facilitátoři?

V malých vesnicích a zemědělských oblastech nejsou často poskytovány všechny potřebné služby, protože vládní zdroje na to prostě nestačí. Soukromé zdroje jsou také velmi omezené a tak často právě v zemědělských a odlehlých oblastech chybí například potřebné služby pro děti a starší občany. Často také, právě díky chybějícím zdrojům, existuje špatná a nedostačující péče o veřejné statky jako např. zelené plochy nebo staré opuštěné budovy.

Komunitní družstva představují model, který podporuje participaci všech občanů jako aktivních členů své komunity. Díky sebeorganizaci a sdružení se do sociálních družstev mohou občané sami zvládnout např. péči o veřejná prostranství. Model komunitních družstev je odpovědí na potřeby malých zemědělských oblastí v mnoha částech Evropy. Projekt EntCoM si klade za cíl podpořit výuku a existenci facilitátorů, kteří by pak podpořili občany a komunity ve vytváření, rozvoji a fungování sociálních družstev. V rámci těchto družstev by pak občané sami byli schopni realizovat své komunitní projekty.“ Vysvětluje Katia de Luca, představitelka italského partnera projektu.

Kontakt

Leila Richterová,   Komunikujeme o.p.s. – Projektový partner odpovědný za disseminaci.

richterova@komunikujeme.eu, tel.: 00420 775 573 255

Popis:

Projekt EntCom trvá od září 2014 do srpna 2016 a má 7 partnerů:  TOJAS INVESTIMENTOS, LDA (Portugalsko), Sarikamis Kaymakamligi (Turecko), Latconsul SIA (Lotyšsko), KOMUNIKUJEME o.p.s. (Česká Republika), ENTER-EUROPEAN NETWORK FOR TRANSFERAND EXPLOITATION OF EUROPEAN PROJECT RESULTS (Rakousko), TFEI (UK) a je koordinován Lega Regionale delle Cooperative e Mutue  LEGACOOP (Itálie).

Projekt je zaměřen na podporu aktivního občanství a podnikání (respektive sociálního podnikání) v malých a odlehlých oblastech.

Projekt má tři hlavní aktivity:

1. rozvoj a upevnění podnikatelských kompetencí (znalostí, dovedností a postojů) za účelem vytvoření struktury podnikatelských iniciativ v rámci specifické oblasti komunitní spolupráce

2. podpořit mobilitu v učení na úrovni EU, aby odpovídala místním potřebám.

3. přispět k uznání a validaci takových podnikatelských kompetencí v rámci ECVET, ESCO a EUROPASS.

Více informací:  www.entcom.eu, FB, LinkedIn

 

 

 


EntCom, podnikání a komunitní družstva v Itálii

Družstevnictví v Itálii má dlouhou tradici, dříve úzce spojovanou s katolickou církví, dnes se snaží o co největší nezávislost.

V Itálii existuje široká škála variant družtev, ve kterých se lze sdružovat, ať už to jsou družstva výrobní, spotřební, sociální, či právě komunitní  družstva, kterým se věnovalo školení poporované Evropskou komisí a realizované družstevní asociací Legacoop v regionu Puglia od 1. do 5. února 2016.

Komunitní družstvo, a družstva vůbec, je italská specialita, kterou se Italové mohou chlubit. V Itálii existují velká spotřební družstva, i u nás známé např. Coop, ale také tzv. komunitní družstva, zakládaná na základě potřeb lidí. V tomto případě se určité procento obyvatel dané oblasti, obce, města, seskupí a založí družstvo, aby hájilo své zájmy, vyjádřilo srozumitelným způsobem potřeby komunity - velké skupiny lidí žijící na stejném území -, a jako takové může dále žádat o podporu z veřejných i soukromých zdrojů. Je to transparentní způsob, jak odpovědět na své potřeby, nejedná se zde o u nás často negativně přijímaný zájem neziskové organizace, ale o zájem veřejný. Pro sociální zemědělství plyne inspirace právě v tomto veřejném zájmu jdoucím zdola, založeném na analýze potřeb široké veřejnosti. Družstvo většinou zakládají "ti silní", nevyloučení z většinové společnosti, jejichž cílem ale může být integrace obyvatel na venkově, pomoc slabým, podpora mladých lidí, zamezení vylidňování venkova a nabídka zaměstnání či aktivizace v mimoměstských oblastech a rozvoj venkova. Zdá se, že v Itálii k tomu mají našlápnuto zatím lépe, než u nás. I v Itálii bývala družstva silně propojená s katolickou církví, u nás zase stále cítíme pachuť zestátněných JZD. Inspirace z Itálie pro nás může být závanem čerstvého větru z jihu.

 

Eliška Hudcová, AREA viva, z.s.

 

EntCom, podnikání a komunitní družstva v Itálii EntCom, podnikání a komunitní družstva v Itálii EntCom, podnikání a komunitní družstva v Itálii


Reportáž ČT o sociálních farmách, 25. 12. 2015

Krátkou reportáž o sociálním zemědělství, sociálních farmách a podpoře sociálních farem, připravila Česká televize a odvysílala během vánočních svátků. Podívejte se, jak může vypadat sociální farma zde.


Stát podpoří sociální zemědělství

Zemědělec 51/2015

O sociálním zemědělství a veřejném projednání tohoto konceptu, které proběhlo na sklonku listopadu 2015 na MZe, napsal v publicistické části Zemědělce Oldřich Přibík.

Stát podpoří sociální zemědělství


Návštěva partnerů z BioFarmy v Nevericích u Nitry v Neratově

BioFarma v Nevericích slouží jako tréninkové pracoviště pro sociálně a zdravotně znevýhodněné mladé lidi a dlouhodobě nezaměstnané. Farma Orlice v Neratově a sdružení Neratov je partnerskou organizací tohoto slovenského projektu.

YMCA-MZ Nitra a Lymfoma Slovensko, to jsou dvě organizace hlásící se ke křesťanským hodnotám, které pracují se znevýhodněnými mlaými lidmi (YMCA – sociálně a Lymfoma – zdravotně znevýhodnění). Spoločne připravily projekt, jehož cílem je pomoci připravit tyto skupiny znevýhodněných osob na práci nebo samostatné podnikání v zemědělské oblasti. Za partnerskou organizaci si krom jiných zvolili také neziskovou organizaci Neratov, která ve svých chráněných dílnách také zaměstnává zdravotně a sociálně znevýhodněné osoby. Jednou z jejích dílen je také Farma Orlice, ve které se jedná o přímou práci v zemědělství, se zvířaty i rostlinami, pro kterou se stále více ujímá název sociální zemědělství. Článek o návštěvě lidí BioFarmy v Nevericích v Neratově si můžete přečíst zde.


Sociální zemědělství - Litoměřické biskupství

Katolický týdeník 40 / 29. září – 5. října 2015

Jana Michálková

Sociálně-zemědělská farma, kterou v loňském roce založily litoměřické biskupství a českolipská charita, sklízí svou první úrodu: brambory ze dvou hektarů.

Jana Michálková

Farma ve Velenicích na Českolipsku se v počáteční fázi zabývá chovem dobytka, drůbeže a pěstováním brambor. „Nabízíme je v deseti či pětadvacetikilových pytlích za cenu 12 korun za kilogram,“ říká Eva Ortová, ředitelka Farní charity Česká Lípa a jednatelka společnosti Sociální farma s.r.o. Zájemci si je mohou objednat na e-mailu objednavky@socialnifarma.cz – a není to jediný produkt, který letos farma nabídne. Tím druhým budou martinské husy. 

Plynulý provoz podniku je zajišťován čtyřmi proškolenými zaměstnanci, kteří byli dlouhodobě evidováni na úřadu práce. Jeden z nich tu bydlí. Pan Otakar z České Lípy byl bez práce dva roky. Vyučený tesař dřívepracoval ve stavebnictví, teď se na velenické farmě stará o skot a drůbež. „Práci v oboru jsem nesehnal, jsem rád za tuhle příležitost. Doma jsme měli hospodářství, takže se práce v zemědělství nebojím,“ svěřil se muž, který tu našel i ubytování. Podle slov Jiřího Gottliebera z českolipské charity farma poskytuje také nárazové pracovní příležitosti dalším sociálně slabším občanům Velenic a klientům charity. V těchto dnech při třídění sklizených brambor pomáhají jak obyvatelé Velenic, tak lidé ubytovaní v sociální ubytovně v Novém Boru, kterou charita provozuje. 

Sociální farma vznikla jako pilotní projekt Biskupství litoměřického a Farní charity Česká Lípa, který má pomoci dlouhodobě nezaměstnaným a do budoucna i lidem po výkonu trestu. Je vedena podle zásad o sociálním podnikání a vydává se cestou ekologického zemědělství. Hospodaří na zemědělské půdě vlastněné biskupstvím, na polnostech římskokatolických farností v okolních katastrech a na zemědělských plochách propachtovaných od soukromých vlastníků. Biskupství vstoupilo do projektu jako vlastník kapitálu. Z finanční náhrady za majetek, který nemůže nebo z různých důvodů nebude vrácen podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, nakoupilo nemovitosti, podpořilo „rozjezd“ farmy finanční půjčkou provozovateli k nákupu zvířat a k zajištění technického vybavení a pořídilo traktor s příslušenstvím. 

První úrodu, farmu a zdejším lidem přijel požehnat biskup Jan Baxant. Při návštěvě poukázal na to, že když se ruce lidí spojí, může vzniknout dobré dílo, a zároveň připomněl, že „bez Božího požehnání marné každé namáhání“. 

 

Přílohy k článku
Jméno souboru Popis Velikost
kt-dieceze-40-4.pdf 81.7 Kb

Sociální zemědělství v praxi, Lidové noviny 24.9.2015

TÝN NAD VLTAVOU Soukromý zemědělec Jiří Netík byl po roce 1990 prvním prezidentem Agrární komory. Poté se začal kromě své farmy věnovat charitativní činnosti. Mimo svého hospodářství, kde pracuje se svými čtyřmi syny, založil i chráněnou dílnu pro handicapované lidi, spolek Pomoc. Ten se postupně rozrostl ve složitý konglomerát celé řady obecně prospěšných společností, pro které Pomoc shání finance. Zároveň jsou tyto společnosti propojeny s rodinnou farmou Jiřího Netíka Dvůr Čihovice. Společným jmenovatelem všech společností je zaměstnávání zdravotně i sociálně handicapovaných lidí, kterých dnes v Pomoci pracuje už 143.

Na začátku pomohli Francouzi

Na začátku byla myšlenka integrace lidí s postižením, hledalo se pro ně umístění. „Řekli jsme si, že chceme vyrábět užitečné, ekologické, zdravé produkty s postiženými lidmi, a toho se držíme,“ vysvětluje důvod vzniku složitého konglomerátu spolumajitel rodinné farmy Dvůr Čihovice Jiří Netík mladší.

Původně chtěli lidi zaměstnávat na soukromé farmě, která fungovala už před rokem 1989, ale v době restrukturalizace zemědělství to nešlo. Navíc práce v tomto odvětví prošla za 20 let mnoha technologickými i dalšími změnami, takže je tam potřeba hlavně zdravých lidí. „Proto jsme postupně vymysleli různé dílny, zahradnictví a takové činnosti, kde ti postižení pracovat mohou,“ upřesňuje Jiří Netík mladší. Prozrazuje, že s konceptem propletence sociálních firem jim pomáhali Francouzi. „Školili nás, předali nám know-how, jak se chovat ke klientům, řekli třeba, že se musíme propojit s naším mikroregionem, což bylo tehdy neznámé téma. Proto jsme například přibrali město Týn nad Vltavou do správní i dozorčí rady Domova svaté Anežky i Pomoci. A tím pádem k nám mají větší důvěru,“ popisuje Jiří Netík mladší.

V roce 1996 získal spolek Pomoc od Pozemkového fondu do nájmu polorozpadlou budovu statku, která je nyní předmětem církevní restituce, přechází do majetku pražského arcibiskupství. Zemědělskou část tvoří rodinná farma, která je od Pomoci majetkově oddělená. Ve stejném objektu sídlí i Domov svaté Anežky, kde žijí lidé s lehkým mentálním postižením a kde probíhá jejich sociální rehabilitace, která spočívá především v pracovní terapii.

„Statek s Domovem svaté Anežky kooperuje, pronajímá si odtud lidi v rámci smlouvy o službách, platíme jim 50–120 korun na hodinu,“ vysvětluje Jiří Netík mladší. Dodává, že Domov svaté Anežky na zaměstnávání těchto lidí dostává dotace od úřadu práce, který jim refunduje 70 procent jejich mzdy.

Zemědělství není pro všechny

Kromě klientů Domova svaté Anežky zaměstnává spolek Pomoc i zdravotně postižené, například vozíčkáře, kteří jsou po autohavárii, a také dlouhodobě nezaměstnané, především Romy. „Ne všichni jsou ale schopni pracovat v zemědělství. Proto jsme pro ně vymysleli náhradní aktivity – navrhování a realizaci zahrad, údržbu hřišť, sekání trávy, truhlářskou, keramickou a tkalcovskou dílnu, které se nacházejí přímo v Domově svaté Anežky, sušení a moštování ovoce. Měli jsme i firmu na rozebírání vysloužilých elektrozařízení, ale společnosti zabývající se kolektivním sběrem těchto zařízení nám sebraly práci. Museli jsme pro klienty najít nové uplatnění v zahradnických službách,“ uvedl Jiří Netík mladší.

Přispívají úřady práce

Co přinese zaměstnavatelům zapojení do sociálního zemědělství? „Mohou získat zaměstnance na činnosti, které nejsou pro každého vhodné, jsou například příliš jednotvárné. Obdrží také podporu z úřadu práce a navíc teď máme programy na Podpůrném a garančním rolnickém a lesnickém fondu, které jim pomohou zajistit zázemí pro výrobu. Do konce roku z nich půjde na sociální zemědělství 50 milionů korun. Zaměstnavatel vlastně pomůže sobě i lidem, řada zaměstnavatelů má i morální zájem, chtějí prostě pomoci ve svém okolí. Samozřejmě nikdo z toho nezbohatne, ale znamená to také, že se lidé zajímají o to, co se děje kolem nich, a snaží se o celkový rozvoj obcí, ve kterých žijí,“ uvádí Jiří Netík starší.

Sociální zemědělství ale dosud nemělo nárok na podporu z Evropského sociálního fondu (ESF), například na rekvalifikační programy. „V minulém programovém období nešlo požádat o tyto dotace na zemědělské projekty, protože zemědělství má v EU svou kapitolu a lze čerpat jen z ní. Nyní se diskutuje o tom, zda by v novém programovém období šlo přispívat i na vzdělávání a rekvalifikace pracovníků v zemědělství v rámci aktivní politiky zaměstnanosti z ESF, protože z kapitoly zemědělství to zřejmě nepůjde,“ uvedl Jiří Netík mladší s tím, že spolek Pomoc mohl čerpat evropské dotace na rekvalifikaci lidí z elektrodílny na zahradníky.

V novém programovém období chce spolek získat investiční dotaci na vybudování chráněného bydlení pro klienty Domova svaté Anežky v Temelíně z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), bude však třeba zvládnout pětiletou ekonomickou udržitelnost celého projektu. Dlouhodobým cílem spolku Pomoc je pak udržet se v černých číslech, což se mu dosud dařilo. „Letos nám ale zatím chybí k udržení kladné nuly 1,2 milionu korun,“ přiznal Jiří Netík mladší, který však věří, že seženou dost zakázek, aby tyto chybějící prostředky vydělali.

Spolek Pomoc zaměstnává 143 handicapovaných lidí, třeba vozíčkáře a dlouhodobě nezaměstnané, hlavně Romy.

ALENA ADÁMKOVÁ    Ministerstvo zemědelství    


Ministerstvo zemědělství poskytne ještě letos na podporu sociálního zemědělství 50 milionů korun

Zajistit zaměstnání lidem, kteří jsou znevýhodněni na trhu práce, je cílem programu sociálního zemědělství, na který dá letos Ministerstvo zemědělství 50 milionů korun. Peníze jsou určeny na investice i provoz. Čerpat je může zemědělec, který se zaváže zaměstnat zdravotně nebo sociálně znevýhodněné osoby po dobu minimálně 5 let a vytvoří pro ně pracovní místa.

„Chceme podporovat zodpovědné zaměstnavatele i lidi, kteří jsou na trhu práce nějakým způsobem znevýhodněni a zároveň pomůžeme udržet zaměstnanost v zemědělství a na venkově,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.
Zemědělec, který zaměstná znevýhodněné osoby, může na jeden projekt získat zvýhodněnou půjčku až 5 milionů korun prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu.
Práce v oblasti sociálního zemědělství vychází z potřeb zaměstnavatele a možnosti zdravotně postižených se na této činnosti podílet. Patří sem jak zemědělské, sadařské a zahradnické práce, ale i potravinářství a zpracovatelská činnost. Zaměstnavatel, který vytvoří více než polovinu pracovních míst pro zdravotně postižené, získává statut chráněného pracoviště, tzn. výrobky a práce lze použít jako náhradní plnění pro odběratele.
Cílem sociálního zemědělství je nabízet a vytvářet služby, nová pracovní místa, vzdělávací aktivity a poskytovat různé druhy terapií pro lidi se specifickými potřebami, a to za využití dostupných zemědělských zdrojů v daném místě. Projekt sociálního zemědělství funguje například na dvou pilotních pracovištích v Neratově a Týně nad Vltavou.

Krátkou reportáž o sociálním zemědělství natáčela Česká televize v srpnu na farmě v Týně nad Vltavou. Podívat se můžete zde.