
Historie
sociálního
zemědělství

Příroda jako lék: Síla práce na čerstvém vzduchu
Příroda byla vždy základem pro obživu člověka. Kromě toho se ale už dávno v minulosti ukazovala také její léčebná síla. Pobyt v přírodě a práce s půdou byly od pradávna vnímány jako prostředky, které přinášejí klid, pohodu a fyzickou i duševní sílu.
V minulosti proto vznikaly vedle klášterních a nemocničních hospodářství také:
-
Klášterní zahrady, kde mniši nacházeli v tichu a zeleni prostor pro rozjímání a duševní očistu (rajská zahrada Eden)
-
Léčebné parky a terapeutické zahrady u sanatorií, které pomáhaly pacientům zotavit se díky klidu přírody
-
Farmy a zahrady v psychiatrických zařízeních, kde pacienti přispívali k produkci potravin, což jim zároveň pomáhalo v jejich uzdravení a osobním růstu
Práce v zemědělství byla vnímána jako způsob, jak fyzická aktivita v kombinaci s pravidelností a strukturou může přispět k léčebnému procesu. Příkladem je použití zemědělské práce při rehabilitaci válečných veteránů, kde pravidelná fyzická práce přispívala k jejich fyzické i duševní obnově. Tento koncept, známý jako „zelená rehabilitace“, se začal šířit od 40. let 20. století v anglosaských zemích a dodnes tvoří základ mnoha terapeutických programů.
Zemědělství jako základ života na venkově
Zemědělské statky byly po staletí centrem života na venkově. Před průmyslovou revolucí nebyly pouze místem pro získání potravy, ale také společenským a kulturním centrem pro venkovské komunity. Každý měl na statku své místo – ať už šlo o lidi se specifickými potřebami, sirotky, vdovy, staré lidi nebo o běžné pracovníky, kteří přispívali k chodu statku.
-
Práce pro všechny: Zemědělské statky nabízely pracovní příležitosti téměř pro kohokoliv. Manuální práce nevyžadovala vysokou kvalifikaci, takže kdokoliv, kdo potřeboval práci, ji na venkově mohl najít.
-
Bohatý sociální život: Na venkovských statcích se odehrávalo mnoho společenských a kulturních aktivit, od oslav po tradiční venkovské zvyky. To posilovalo komunitní vazby a vytvářelo prostor pro interakci mezi různými sociálními skupinami.
S příchodem průmyslové revoluce a pozdější industrializací došlo k významným změnám. Lidé se specifickými potřebami byly často vytlačeny z pracovního procesu a umisťovány do uzavřených institucí, které je izolovaly od společnosti. Zemědělství postupně ztratilo svou roli inkluzivního pracovního prostředí.

Evropa a sociální zemědělství: Příběh obnovy
Na přelomu 70. a 80. let 20. století začaly probíhat ve zdravotnictví změny především v oblasti duševního zdraví a psychiatrických nemocnic, ale také obecně společenský přístup k postižení. Proměňovalo se pojetí podpory lidí s handicapem a jejich role ve společnosti. Ukázalo se, že ani zemědělství nemusí být pouze jednoúčelově zaměřeno na výkon, výtlak, kvantitu, ale může se stát, jako kdysi, místem odpočinku, místem inkluze, místem pomoci. V Evropě se začal rozvíjet nový koncept – sociální zemědělství. Tento přístup navazuje na tradici spojení přírody, práce a lidské podpory, ale přizpůsobuje ji i moderním podmínkám.
-
Nizozemsko se stalo jedním z lídrů v rozvoji sociálního zemědělství, přičemž za posledních 15 let zde vzniklo více než 1.300 sociálních farem. Na těchto farmách lidé mohou především smysluplně trávit svůj čas. Nenásilnou a participativní cestou se zapojují do zemědělské práce, která jim přináší terapeutickou pomoc a prostor pro osobní rozvoj.
-
Německo se může odkazovat na sociální zemědělství, které se začalo rozvíjet už v 19. století. V současném pojetí však ožívá až v 90. letech 20. století. Setkáváme se s ním většinou v souvislosti s chráněnými pracovními místy u velkých poskytovatelů sociálních služeb. V poslední době se objevuje i možnost podnikatelských záměrů vedených lidmi s postižením. Sociální zemědělství je zde rovněž propojeno s rostoucím zájmem o ekologické zemědělství a lokální produkci.
-
Itálie představila nový model sociálního zemědělství v souvislosti s reformou psychiatrických nemocnic na konci 70. let 20. století. Ústavní péče začala být rozdrobována do menších zařízení a podpora se zaměřila na ambulantní léčbu. Zemědělská družstva, jako živá venkovská společenství, se brzy stala integračními místy nejen pro lidi s duševním onemocněním. V současnosti je v Itálii na 1.000 sociálních farem.
-
Velká Británie, Finsko a Norsko se rovněž připojily k tomuto hnutí, s celkovým počtem stovek sociálních farem, které hrají klíčovou roli v začleňování znevýhodněných osob do společnosti a udržitelném rozvoji venkova. Své pevné místo mají v tomto schématu integrační komunitní zahrady a farmy ve městech.
Česká cesta k sociálnímu zemědělství
V České republice je sociální zemědělství stále relativně nový koncept, ale postupně se dostává do širšího povědomí. Od tzv. chráněných dílen v zemědělství, které vznikaly po roce 1989, získává na síle díky zapojení do mezinárodního společenství sociálního zemědělství, ale také díky podpoře sociální ekonomiky a sociálního podnikání.
Po druhé světové válce bylo mnoho tradičních zemědělských farem zrušeno nebo nahrazeno velkými státními družstvy. Po Sametové revoluci se velká družstva často transformovala do akciových společností, čím dál tím častěji se půda stává investiční komoditou, aniž by majitelé k ní měli nějaký vztah.
Přesto se vedle toho setkáváme s trendy, které existují vedle této praxe. Jsou lidé, kteří se zaměřují na péči o krajinu a podporu biodiverzity, chtějí žít trvale udržitelně, dbají na místní sociální kohezi, vidí hodnotu v solidaritě.
Díky mezinárodním projektům a inspiraci ze zahraničních příkladů začínají čeští farmáři a neziskové organizace implementovat principy sociálního zemědělství v praxi. Tato cesta není jednoduchá, ale nabízí naději na vytvoření pracovních míst a začlenění lidí se specifickými potřebami do společnosti.

Časová osa zásadních událostí sociálního zemědělství v ČR
2011–2013
-
Participace na mezinárodním projektu Multifunkční zemědělství v Evropě (MAiE).
2013
-
První setkání širší skupiny aktérů v návaznosti na projekt MAiE.
-
Oficiální pojmenování konceptu sociálního zemědělství.
-
Snaha o nastavení hranic systému.
2014
-
Tvorba infrastruktury pro sociální zemědělství.
-
Založení Pracovní komise pro sociální zemědělství na Ministerstvu zemědělství (MZe).
2015
-
Ustanovení prvních přímých podpor a integrace sociálního zemědělství do Programu rozvoje venkova (PRV).
-
Spuštěny webové stránky www.socialni-zemedelstvi.cz.
-
Studie pro Agenturu pro sociální začleňování a mapování aktuálního stavu sociálního zemědělství v ČR.
-
Veřejné představení konceptu sociálního zemědělství.
2016
-
Vstup dalších aktérů a zvyšování zájmu o sociální zemědělství ve všech sférách.
2017
-
Tvorba metodických materiálů pro sociální zemědělství.
-
Založení Asociace sociálního zemědělství, z. s.
-
Tematická pracovní skupiny: Návrh systému opatření pro podmínky ČR, Celostátní síť pro venkov (CSV).
-
Start mezinárodních projektů zaměřených na rozvoj sociálního zemědělství.
2018
-
Schváleno fungování Pracovní komise sociálního zemědělství pro další období.
-
Finalizace metodických materiálů pro praxi v ČR.
-
Příprava praktických workshopů a exkurzí (realizace v období září–listopad 2018).
-
Participace na novém stanovisku Evropského hospodářského a sociálního výboru.
2019
-
Akcelerace činnosti Asociace sociálního zemědělství, rozšíření možnosti vzdělávání členů.
-
Pilotní projekt na podporu členů Asociace.
-
Exkurze na rakouské sociální farmy.
2020
-
Projekt Vzdělávání členů AoscSocZem.
2021
-
Překlady, publikace a tisk zahraničních textů o sociálním zemědělství.
-
Výstava v Národním zemědělském muzeu s názvem Sociální funkce zemědělství – tradiční role zemědělské farmy.
-
Navázána spolupráce s francouzskou sítí pro sociální a terapeutické farmy ASTRA RÉSEAU.
-
Navázání spolupráce s platformou a s.r.o. SoFarm.
2022
-
Členství v EU-CAP – Focus Group 48 Social Farming and Innovations.
-
Mezinárodní projekt Eco-Social Farming z programu Erasmus+.
-
Jednání zástupců Asociace v Bruselu.
-
Navázání spolupráce s Farmářskou školou.
-
Aktivní účast na konferenci Živé zemědělství.
2023
-
Nový projekt Profesionalizace Asociace sociálního zemědělství.
-
Pokračování projektu Eco-Social Farming.
-
Participace na přípravě zákona o integračním sociálním podniku.
-
Mezinárodní konference o sociálním zemědělství na MZe, za účasti ministrů zemědělství, práce a sociálních věcí, zástupce Evropské komise a reprezentantů 9 evropských zemí
-
Návštěva premiéra ČR na stánku sociálního zemědělství na Zemi živitelce.
-
Publikace 10 let sociálního zemědělství v ČR
2024
-
Finalizace projektu Eco-Social Farming.
-
Pokračování projektu Profesionalizace Asociace sociálního zemědělství.
-
Návštěva prezidenta ČR na stánku sociálního zemědělství na Zemi živitelce.
-
Začátek projektu Vzdělávání členů Asociace sociálního zemědělství.
-
Aktivní účast na konferenci Živé zemědělství.