Ať žije Vojtěch Veselý, ať žije Biostatek!

Vojtěch Veselý začal hospodařit na "plácku" za Valčí v západních Čechách v roce 2007. Odhodlán, rozhodnut, naučen předchozími zkušenostmi na farmách ve Švédsku, Skotsku a Irsku, založit nezávislý, funkční a soběstačný zemědělský organismus. Pod názvem Biostatek se až do léta 2025 staral o mléčné ovce, krajinu, vysokokmenný sad a zahradu. Staral se ale také o místní obyvatele a o zlepšení toho, co si představíme pod názvem "zemědělec".

Zpracovával a celých dlouhých 17 let vozil do Prahy do KPZtek a později do svého Biostatku na nábřeží výborné ovčí sýry, mošty, chutney, nakládanou zeleninu, pyré, paštiky, med, a někdy i hůře identifikovatelné jídlo ve skleničkách s originální etiketou. Začínal jako ekozemědělec, postupně se přesunul do pozice odpovědného hospodáře, který vidí v souvislostech péči o krajinu, zvířata, místní společenství i společnost jako celek. Stále důležitější v jeho pojetí bylo, že kvalitu hodnotí strávníci, nikoli úředníci pohledem do lejster.

Někdy hospodařil sám, hodně mu pomáhali WWOOFeři - dobrovolníci na ekofarmách, tu a tam pomohlo studentstvo. WWOOF přivedl do Česka s Lenkou Navrátilovou a dlouho jej zaštiťoval pod organizací AREAviva, z.s., poději WWOOF Czechia, z.s. Vojtěch na Biostatek zvával stovky školních dětí z Karlovarského kraje, farmou prošly zástupy zvědavců, úředníků, tuzemských i zahraničních hostů, na farmě proběhlo několik táborů.

Pomáhali mu také lidé s nejrůznějším typem znevýhodnění, tedy spíš Vojtěch pomáhal jim. Biostatek se stal sociálním podnikem - sociální farmou. Což je také koncept, který jako "sociální zemědělství" přinesl do Čech spolu s projektem MAiE - Multifunctional Agriculture in Europe v roce 2011. Dělal to všechno trpělivě i méně trpělivě, ale byl otevřený vlastně každému, kdo přišel.

Vojtěch se také zapsal do paměti návštěvníků festivalu Povaleč, hlavně partě mladých lidí, kteří na Biostatku několik let vařili a točili nápoje 24/7. Vojta jim nechal svobodu, ale dával jim taky zažít odpovědnost.

Vojtěch byl jedním z prvních, kteří Valči, malé obci pod barokním zámkem, vlili krev do žil. Přinesl nápady, život, děti i z jiných českých luhů a hájů. Někdy to byl zápas o toleranci, empatii, vymezování hranic.

Vojtěch se snažil nejen o transformaci pohledu na zemědělství s ohledem na jeho rozlohu a na jeho dopad. Dělal to s lehkostí, a někdy i štiplavostí, vlastní jeho povaze. Ale dělal to vždycky upřímně a s velkým nasazením.

V posledních letech Vojtěch Veselý důkladně zvažoval, chce-li takto hospodařit dál, co mu to přináší a co bere. Své ovce například celou dobu dojil ručně, celkem zatahal ovce za vemeno 16 000 000x. Bude mít sílu to dělat dalších 20 let? Na plácku za Valčí, často sám? A nakonec si o řešení řekl život sám. Vojtěch se stěhuje na další štaci do jiného města, momentálně pokračovat v gastru.

Biostatek se stává inkubační farmou Farmářské školy. Novým nájemníkům držíme palce, ať si sami vyberou, co a jak jim bude vyhovovat, hlavně ať jim ten plácek přináší radost a dává smysl.